Pracovní povolení a uznání vzdělání v Německu

Pracovní povolení: Pro výkon práce v Německu ho nepotřebujete
Za prací do Německa odchází čím dál tím více Čechů. Nejčastěji jsou Češi v Německu zaměstnáni na nekvalifikovaných pozicích, tedy jejich pracovní místo nevyžaduje žádného odborného vzdělání. Najít práci v Německu není nic složitého, na webu najdete celou řadu online portálů nabídek práce. V příhraničí už existují i personální agentury, na kterých se mluví dvojjazyčně, nejčastěji tedy německy a česky. Vstup na trh práce v Německu tak komplikuje hlavně uznání odborného vzdělání, je-li pro výkon povolání v Německu potřeba. Češi si také stěžují na pracovní dobu, téměř polovina jich v Německu poptává zkrácený úvazek.
Potřebuju pro práci v Německu pracovní povolení či nostrifikace vzdělání?
Pokud jste občaném České republiky, nepotřebujete žádné povolení již od roku 2011. K volnému pohybu na trh práce do Německa stačí pouze občanský průkaz. Aby to ale nebylo tak jednoduché, přeci jen jsou některé profese znevýhodněné proti jiným. Jedná se o případ, kdy je třeba na nějakou pozici doložit uznání odborné kvalifikace neboli nostrifikace. To se týká především lékařů, zdravotních sester, učitelů, inženýrů nebo právníků. K tomu, aby byl váš titul nebo vaše vzdělání uznáno v Německu jako odborné, je třeba, aby škola, na které jste vzdělání získali, byla uznána německými úřady. Jakousi formou uznání odbornosti jsou ale i mezinárodní průkazy. Snadné to má proto například řidič kamionu s mezinárodním řidičským průkazem, svářeči, jeřábníci nebo řidiči vysokozdvihu.
Nostrifikace je vyžadována i při volném pohybu pracovníků mezi státy Evropské unie
Nehledejte za tím ale žádnou šikanu ze strany německého státního aparátu. Nostrifikace funguje i pro zahraniční zaměstnance, kteří míří za prací do Čech. Účelem uznání odborné kvalifikace je zajištění výkonu vašeho povolání v kvalitě odpovídající národním standardům. V překladu to znamená, že se nemůže stát, že byste se v české ordinaci setkali s lékařem z jiné země, který pro získání titulu musel splnit odbornost v mnohem menším rozsahu, s praxí odpovídající naprosto jiným metodám léčby, než na které jsme u nás zvyklí. Nostrifikace naopak není vyžadována pro profese, které jsou typické třeba pro práce v gastronomii, do fabrik, prodejen nebo na řemeslné pozice.

Na některé pracovní pozice nepotřebujete žádnou zvláštní odbornost, jinde si ale bez uznání vzdělání ani bez znalosti němčiny neškrtnete.
Pracovní povolení potřebují pouze zaměstnanci třetích zemí
Ale teď zpátky k pracovnímu povolení. Ačkoli ho občané členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nepotřebují, pro občany ostatních (tzv. třetích) zemí toto neplatí. Ti potřebují vedle pracovního povolení také povolení k pobytu. Získat v Německu obojí je záležitostí i na několik let. A „třetizemci“ tu narážejí na byrokratickou komplikaci: Aby dostali povolení k pobytu, musí nejprve doložit platnou pracovní smlouvu nebo jiný doklad prokazující nalezení zaměstnání na území Německa.
Je možné najít práci jen na částečný úvazek nebo jako brigádu?
Nemožné není na trhu práce v podstatě vůbec nic. Pokud vám situace nedovolí pracovat na plný pracovní úvazek, díky bohu za ty zkrácené. Podle statistik tak v Německu pracuje asi třetina všech zaměstnanců. Podle pracovních portálů se ale takových nabídek objevuje čím dál tím méně. Téma částečných úvazků je v Německu poměrně velké obsáhlé, na jedné straně je o ně velký zájem mezi uchazeči, kteří si přejí z různých důvodů pracovat méně, na druhé stojí nemalá část těch, kteří zkrácený úvazek mají, ačkoli o něj vlastně nestojí. O změně úvazku z plného na částečný totiž rozhodl často zaměstnavatel a zaměstnanec se nastalé situaci musel zkrátka přizpůsobit.
Německý minijob nezabere čas, ale Čechům přinese plno peněz
S částečnými úvazky se totiž pojí logicky i nižší mzda. Na hranici chudoby v Německu balancují všichni, kdo pracují za méně než 10€ na hodinu. Při úvazcích typu minijob si vyděláte maximálně 500€ měsíčně. Zaměstnavatel je přitom povinen dodržet minimální mzdu, za každou odpracovanou hodinu vám tedy náleží zákonných 9,35€. Jako takzvaný minijober tak smíte pracovat pouze 48 hodin měsíčně, tedy 12 hodin týdně. Minijob je typický pro profese, které jsou charakteristické nárazovostí činnosti, například hlídačky dětí nebo uklízečky. A když to přepočítáte na české koruny, nejde o úplně zanedbatelnou částku. Za dva dny práce v týdnu si domů přivezete asi jedenáct tisíc korun, a to už je na české poměry opravdu zajímavá brigáda.